Bitva národů Waterloo 2015

Bitva národů Waterloo 2015

Petr Kos www.vojenskehrbitovy.cz

WATERLOO - 2015

Rok 2010 byl posledním rokem, kdy jsem se byl podívat na rekonstrukci slavné bitvy na historickém bojišti u Waterloo. Byl jsem tam již dříve několikrát, mělo to svoji atmosféru, dalo to představu, jak kdysi probíhaly napoleonské bitvy a mohl jsem si říci "byl jsem tu". Pak skončilo v roce 2012 moje pracovní vyslání na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu (SZEU Brusel), s manželkou jsme si zabalili věci a vrátili se domů. Nepředpokládal jsem, že bych se ještě někdy na ta místa vrátil.

Teď bych udělal malou odbočku. Pokud dostanete na MZV (ministerstvo zahraničních věcí) příkaz k práci v zahraničí na zastupitelském úřadu (ZÚ) v civilizované zemi, má to většinou podobný průběh. Musíte si najít nějaké ubytování, které respektuje výši limitu na bydlení a ještě by to mělo být nějak rozumně od úřadu kvůli dojíždění nebo docházení. Našli jsme si s manželkou ubytování v ulici Konkel, ve čtvrti Woluve Saint Lambert. Bydleli jsme tedy na místě, které bylo jednoznačně nejdále od SZEU. Musel jsem jít kus na metro a pak možná půl hodiny metrem. Mělo to své výhody a nevýhody. Nevýhodu v tom, že na rozdíl od některých kolegů, kteří mohli pomalu chodit do zaměstnání v bačkorách, jsem to měl skoro hodinu tam a hodinu zase zpět. Výhodu zase v tom, že jsme to měli při dálnici na Prahu, bydleli jsme na okraji Bruselu ve vlámské zahradní vilové čtvrti a když byly nějaké problémy v práci po pracovní době, tak si kolegové řekli: "Než by přijel, tak to nějak vyřešíme." :-)

Bývá zvykem, že v lokalitě či domě bydlí občané různých států, většinou EU, s pracovním posláním v různých evropských institucích. Na stejném poschodí s námi bydlel Holanďan křestním jménem Michiel. Přibližně stejný věk, podobné zájmy, atd. způsobily, že jsme se docela dobře spřátelili. Zatímco Michiel v Bruselu zůstával, my jsme si v září 2012 zabalili věci a vrátili jsme se domů. O to bylo větší překvapení, když kromě standardních vánočních mailů, přišel jeden jiný: "Ahoj, letos bude 200 let od bitvy, nechceš přijet? Šli bychom spolu". I když člověk žil v Bruselu několik let, po nějaké době zapomene, jak to v cizím městě chodí, jak se tam dostane či kde bude bydlet. Nakonec padlo rozhodnutí s tím, že výročí 300 let od bitvy už se člověk zaručeně nedožije a tak jsem vyrazil.
K dopravě jsem využil zájezd jedné malé cestovní kanceláře, kde za poskytnuté jednoduché průvodcovské služby po Belgii a Bruselu, jsem měl dopravu zdarma. Měli jsme domluveno, že se v Bruselu s účastníky zájezdu rozejdu, budu mít vlastní program, pak se zase v den odjezdu sejdeme a pojedu s nimi do zpět Prahy. Ubytování na pár dní mně nabídl kolega ze SZEU, který měl v tu dobu volnou garsonku přítelkyně. Stravování bylo částečně z domácích zdrojů a pak jsem počítal s nákupy v místě nebo s nějakou hospodou (přece jsem nebyl ještě dlouho z Bruselu). S přítelem Michielem jsme si dali sraz a vyrazilo se do Waterloo vlakem. To byla výrazná změna, protože za několik let v Bruselu jsme jeli vlakem jenom jednou do Londýna a jinak jsme jezdili jenom autem. Systém nákupu jízdenek a cestování vlakem je poměrně jednoduchý, všechny pokyny (kromě francouzštiny a vlámštiny) jsou určitě v angličtině a všechno funguje tak nějak logicky dobře. Vlak směrem na Waterloo byl pochopitelně plný i na stání a míchaly se tam snad všechny jazyky Evropy. Z nádraží na místo bojiště jezdily pendler autobusy a chvilka nepohodlí se dala vydržet. Michiel zakoupil na sezení vstupenky na tribunu, kterých kolem plánovaného bojiště byla řada.

Musím tady udělat malou odbočku k osobním vztahům na SZEU Brusel. Ajťáků nás tam bylo celkem šest a po skončení CZ PRES se počet redukoval na tři. Většinu pracovního času jsme trávili v ústředí na Caroly 15 nebo v propojené budově Trone 60 s občasnými cestami do budovy Rady, na Stálou delegaci ČR v NATO nebo do dalších pracovních lokalit jako Štrasburk nebo Lucemburk. Proto bylo normální, že jsme si navzájem pomáhali a vozili se třeba navzájem na letiště nebo přes víkend domů do Čech. V tom byla lokalita Bruselu ideální - dojezd do Prahy cca 10 hodin (borci to jezdili i za šest a méně - to ještě nebylo tak mnoho omezení na 120 km/h) a dobu cesty určoval jen výkon motoru. To byla vzájemná spolupráce ajťáků, kterou si diplomaté-kolegové jen těžko představovali.

Pod tribunami byl ještě nejlacinější sektor pro stojící diváky. Celým tím množstvím civilistů, kteří se valili na tribuny, se proplétali další lidé již v dobových uniformách buď přímo účastníci budoucí bitvy a nebo příznivci té doby, kteří na místo přijeli v uniformách, a to i včetně dobových zbraní, vojenských distinkcí. Prostě pěkný zmatek a člověk nevěděl, co má fotit dříve. Konečně jsme se dostali na svá místa na sezení s pěkným výhledem. A kolem zase pěkný mumraj všech jazyků. A pak vypukla bitva. Bylo to podobné jako jiné roky, ale větší, mnohem větší. Průběh bitvy byl komentován v angličtině, francouzštině a vlámštině. Po pravdě řečeno moc z té bitvy nebylo vidět, přesuny jednotek byly komentovány, ale mnoho jsem tomu nerozuměl, celé bojiště bylo zahaleno množstvím dýmu ze střelby, jednotky pochodovaly z jedné strany na druhou a přes to všechno se proháněli jezdci na koních. V každém případě to byla úchvatná podívaná (viz přiložené fotky). Nepochopil jsem, proč na té obrovské ploše předtím neposekali vzrostlé obilí. Po skončení prvního dne se zase ten celý dav lidí přesunul ke svým autům a nebo na autobusy či vlaky. Doprava zpět do Bruselu byla bez problémů, i když bylo zase ve vlaku plno. Kamarád Michiel při loučení mně oznámil, že druhý den se mnou nepojede, že má nějaké povinnosti. To byla rána, protože on kupoval lístky a plánoval všechny přesuny. Tak jsem měl možnost buď druhý den bloumat po Bruselu a nebo se do Waterloo vypravit sám bez auta. Nechal jsem rozhodnutí až na druhý den, kdy zvítězilo fanfaronství, že už jsem žil v Belgii dlouho a že to prostě musím zvládnout. Pohyboval jsem se podle plánu přechozího dne, ale ze známého nádraží přesunuli organizátoři dopravu na jiné nádraží, a to znamenalo běh přes celý Brusel, dobíhání na poslední chvíli a zase byl celý vlak plný lidí. Cesta na druhý den byla stejná jako den předchozí, z vlaku na autobus a pak zase pěšky mezi davy lidí, kteří se všichni hrnuli na bojiště. Svoje místo jsem našel a průběh boje byl podobný jako den předtím. Nějak se ale boje protáhly, na konci bylo představení všech účinkujících a s tím spojená děkovačka. Většina diváků oslavovala Napoleona a francouzskou armádu bez ohledu na skutečný výsledek bitvy. Ale to bylo při každém výročí. Vykládal jsem si to jako Francouzi proti zbytku EU. Všechno se to protáhlo docela dlouho a po skončení nastal úprk všech buď na parkoviště nebo na stanoviště autobusů. Dopadlo to tak, že počet autobusů byl výrazně nižší než počet čekajících diváků a tak někdo přišel již pozdě večer s nápadem: "jdeme pěšky na nádraží" a dav vyrazil nějakým směrem. S touto variantou jsem nepočítal a neměl jsem u sebe žádné navigační pomůcky a navíc cestu autem z Waterloo jsem absolvoval zcela běžně, aniž bych si průběžně kontroloval cestu. Myslím si, že jsme šli jako dav cca nejméně hodinu. No ale nakonec k mému velkému ulehčení jsme dorazili skutečně na nádraží, kde vlaky byly připraveny a dav se rovnoměrně do všech rozprostřel. Průběh bitvy a cesta pěšky spolehlivě uspala většinu cestujících, takže cesta do Bruselu proběhla naprosto bez problémů. Cesta z nádraží metrem k půjčenému bytu již byla v pohodě. Ani jsem se nebál bloumat nočním Bruselem, rozhodně střed města byl v té době bezpečný. Další den jsem měl volno, ale prožil jsem jej se střevními potížemi, které způsobil patrně "párek nevalné chutí" na bojišti ve Waterloo. No nějak jsem to přežil, kolega z Bruselu mne další den odvezl na místo setkání s cestovkou za Bruselem, nastoupil jsem do autobusu a v duchu jsem se modlil, abych cestou neměl další střevní potíže. Dobře to ale všechno dopadlo a večer jsem si mohl doma říci: "200 let od bitvy u Waterloo a já jsem tam byl". Docela by mne zajímalo, jak to tam teď po tolika letech ve Waterloo vypadá a jak se oslavuje výročí bitvy?

Psáno v lednu 2022 v Praze.

Obecně mne Francie a její historie zajímala jen na obecné úrovni, která patří do základního vzdělání, nicméně jsem v určité etapě hltal historické romány, které psal francouzský spisovatel Alexandre Dumas a to zejména jeho ságu Tři mušketýři - základ, Tři mušketýři po 20 letech a Tři mušketýři ještě po 10 letech. Pak najednou nakladatelství Akcent začalo vydávat vybrané kapitoly z dějin Francie - Ludvík XIV Král Slunce, Ludvík XV, Ludvík XVI a nakonec celou napoleonskou historii. A tomu jsem zcela propadl. Na tomto místě se pokusím uvést všechny díla z tohoto období, která většinou i vlastním. Bude to výpis z mojí knihovny, proto se omlouvám za formu Tím, jak se ztrácí zájem o četbu mezi mladou generací, který se soustřeďuje  převážně na četbu přes chytrý telefon, tablet či počítač a k tomu samozřejmě chybí ten zájem o historii, protože to vlastně není potřeba. Všechno se najde přes Google pokud to někoho ještě zajímá.

Co vlastně mám za publikace:  

1809 Orel proti orlu; 1812 Napoleonovo ruské tažení;  Bitva u Marenga aneb Waterloo naruby;  Bonaparte v Egypt;  Císařský kyrysník Paměti Karla Johana von Grueber důstojníka kyrysník; Dobyvatel Bonaparte První italské tažení 1796-1797;  Korzáři Francouzské revoluce;  Korzáři krále Slunce;  Ludvík XIV; Má krev patří Napoleonovi; Marcellin de Marbot Paměti; Maršálové napoleonových orlů-přepracované vydání; Maršálové napoleonových orlů-původní vydán;í Mašál Ney Napoleonův nejstatečnější;  Mušketýr Život a doba hraběte d'Artagnam; Napoleon a ženy ; Napoleon na Dunaji ; Napoleon v Rusku I.díl: Pochod na Moskvu; Napoleon v Rusku II.díl: Zkáza Velké armády; Napoleonova invaze 1807-1810 Napoleonova prohra 1810-1814 Napoleonova tažení I Vítězné roky Napoleonova tažení II Nejistá vítězství Napoleonova tažení III Proti všem Napoleonova tažení IV Pád orla Napoleonova tažení V; Ať žije císař Napoleonovi jezdci Napoleonův granátník Paměti kapitána Cigneta Napoleonův kavalerista Paměti kapitána Parquina Orlové Napoleonovy armády Poslední bitva Waterloo;  Slavkov 1805 Napoleonův největší triumf; Směr Brusel Waterlo;  Tažení za přeludem ; Trafalgar Anatomie námořní bitvy;  Život v Napoleonově armádě Vzpomínky kapitána Blazeho; Bitva u Waterloo Bitva národů; Železný maršál Louis Nicolas Davout;  Murat Napolonův maršál a neapolský král;  Napoleonův voják Jaký byl, jak žil a proč bojoval;